Počátky osídlení Blanenska, na němž Veselice leží, lze klást do 1. poloviny 12. st. Veselice leží severovýchodně od Blanska na zvlněné náhorní plošině, zvedající se postupně severovýchodním směrem od řeky Svitavy. Řeka protéká od severovýchodu k jihozápadu cca 95 km dlouhou protáhlou sníženinou zvanou Boskovická brázda. Ta odděluje od sebe Drahanskou a Českomoravskou vrchovinu a vzdálenost Veselice od řeky Svitavy činí cca 5,5 km vzdušnou čarou. Boskovická brázda začíná na severu u Městečka Trnávky (jihovýchodně od Moravské Třebové), na jihu končí u Moravského Krumlova. Zmíněná řeka Svitava byla od 12. století přirozenou hranicí mezi územím patřícím olomouckým biskupům a na druhé straně moravským Přemyslovcům.

Na jejím levém břehu vznikaly postupně osady a vsi zakládané pod ochranou biskupa, do nichž přicházeli osadníci z dalších biskupských panství na severní Moravě. Většina tehdy založených sídel přečkala až do současnosti, ale je i spousta těch, které zanikly. Z těch větších co zústaly můžeme jmenovat Boskovice, Rájec, Blansko, z těch menších jsou to potom mimo jiné i osady jako např. Veselice, Vavřinec, Petrovice, atd. Blansko a Rájec jsou např. poprvé v listinách zmiňovány v roce 1131 mezi majetky mocného biskupa Jindřich Zdíka, jež byl údajně zakladatelem středověkého hradu Blansko, vystavěného na ostrožině nad výtokem ponorné říčky Punkvy.    
V 1. polovině 13. století začal zmíněné území dále rozvíjet formou tzv. vnější i vnitřní kolonizace olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku a Holsteina. Ten propůjčil zdejší půdu lokátorům, které přivedl z rodného Německa a území spravoval po vzoru tzv. manského uspořádání, které zavazovalo poddané na biskupských statcích k vojenské službě. Místem správy území byl pravděpodobně nejdříve hrad Blansko, teprve později přešla správa území do městečka Blanska a následně v roce 1763 do Rájce nad Svitavou.

Více informací o Veselici najdete dále pod hesly v tabulce umístěné níže.